Herbář druhů
Šťovík tupolistý Rumex obtusifolius
Vytrvalá, 50 až 120 cm vysoká bylina. Lodyha přímá, větvená, často do červena naběhlá. Přízemní a dolní lodyžní listy jsou dlouze řapíkaté, jejich čepele přibližně 2x delší než široké, eliptické až vejčité, na bázi srdčité, na vrcholu tupě špičaté, horní lodyžní listy jsou drobnější, krátce řapíkaté, na bázi zaokrouhlené až klínovité. Květenství je větvené, od horní poloviny obvykle bezlisté, lichopřesleny květů jsou přinejmenším v dolní části vzájemně oddálené, květy jsou oboupohlavné, 6četné, s okvětními lístky vyrůstajícími ve 2 kruzích, vnitřní okvětní lístky se před dozráním plodů zvětšují v krovky, jež jsou tvarově velmi variabilní, převážně jsou trojúhelníkovité a v dolní části zubaté, ale mohou být i celokrajné. Na 1 nebo na všech 3 krovkách se vytváří výrůstek zvaný mozolek. Plodem je trojboká nažka.
Řád: Růžotvaré (Rosales ) |
Čeleď: Růžovité (Rosaceae ) |
Rod: Slivoň (Prunus) |
Střemcha hroznovitá Padus avium Mill.
Listy má obvejčité s krátkou ostrou špičkou, jemně zubaté, podobné třešňovým. Kvete bílými hroznovitými květy v květnu. Plody jsou malé kulovité peckovice, ve zralosti černé. Jsou jedlé, poněkud nahořklé chuti.
Řád: Růžotvaré (Rosales ) |
Čeleď: Růžovité (Rosaceae ) |
Rod: Střemcha (Prunus) |
Střemcha obecná Prunus padus
Opadavý, až 18 m vysoký strom s mnoha kmeny nebo keř. Borka hladká, jen ve stáří mírně rozbrázděná, červenohnědá až šedá, větve hnědočervené až hnědé, v mládí chlupaté, později lysé, s mnoha lenticelami. Listy střídavé, řapíkaté, vejčité až eliptické, na okraji drobně pilovité, na vrcholu zašpičatělé, lysé nebo jen na žilkách řídce chlupaté, řapík obvykle s 1 až 3 růžovými nebo černými žlázkami. Květy uspořádány v hroznech, 5četné, bílé, stopkaté, oboupohlavné, vonné, až 2 cm v průměru, korunní lístky obvejčité až okrouhlé, celokrajné nebo nepravidelně zubaté, kališní lístky malé, trojúhelníkovité, žláznaté, záhy opadavé, češule uvnitř chlupaté, vně lysé. Plodem jsou dužnaté, trpké, za zralosti leskle černé peckovice. Kvete v květnu až červnu.
Řád: Růžotvaré (Rosales ) |
Čeleď: Růžovité (Rosaceae ) |
Rod: Slivoň (Prunus) |
Střemcha pravá Prunus padus L.
Opadavý strom nebo keř, 3-12 m vysoký. Koruna široce vejcovitá až kuželovitá. Borka červenohnědá. Listy vejčité až eliptické zakončené krátkou špičkou, na okrajích pilovité. Květenství hustý, válcovitý hrozen. Květy 5četné, bílé. Plod černá šťavnatá peckovice. Vyskytuje se v lužních lesích, podél vodních toků, v lesních pláštích a křovinách, často vysazována v parcích a zahradách.Jedná se o poměrně dekorativní keř/strom, který rychle roste. Využívá se ke zpevňování břehů vodních toků. Vysazuje se do parků a zahrad především na vlhčí místa.
Střevíčník pantoflíček Cypripedium calceolus
Střevíčník pantoflíček je jednou z našich nejbizardnějších orchidejí
především upoutá pozornost velkými žlutými květy. Proto také dochází k
častému ničení rostlin "milovníky" přírody, kteří si chtějí střevičník
zasadit do zahrádek a nevnímají to, že porušují zákon, evropské normy,
ale především svým chováním poškozují přírodní bohatství naší země.
Střevičník pantoflíček je zajímavý způsobem opylování květů. K opýlení
musí dojít pylem z jiného jedince a proto jsou důležití při tomto
procesu někteří zástupci hmyzu. Jsou to především pískorypky, které
přilákány na květ sklouznou po pysku dovnitř. Při cestě nazpět je hmyz
velmi sofistikovaně donucen odnést pyl na svém těle.
Květ střevičníku nalezneme ve znaku CHKO Bílé Karpaty. Kvete od května do června.
Řád: Leknínotvaré (Nymphaeales) |
Čeleď: Leknínovité (Nymphaeaceae) |
Rod: Stulík (Nuphar) |
Stulík žlutý Nuphar lutea (L.) Sm.
Vytrvalá vodní bylina s tlustým oddenkem plazícím se v bahně a se vzplývavými listy. Čepel plovoucích listů široce eliptická, 15 až 40 cm dlouhá, celokrajná, na okraji vlnitá, žilky 3x vidličnatě rozvětvené. Květy 4 až 5 cm v průměru, nejčastěji 5četné, žluté až oranžové, zvenčí často zelené. Plod stulíku zraje nad hladinou, teprve v době zralosti klesá ke dnu.
Řád: Lipnicotvaré (Poales) |
Čeleď: Šáchorovité (Cyperaceae) |
Rod: Suchopýr (Eriophorum) |
Suchopýr úzkolistý Eriophorum angustifolium
Vytrvalá, řídce trsnatá, 20 až 60 cm vysoká bylina. Lodyha přímá, oblá, pouze v horní části tupě 3hranná. Listy čárkovité, drsné, horní s prodlouženou špičkou, často červeně zbarvenou. Klásky stopkaté, převážně nící, vzájemně tvoří kružel podepřený listenem, stopky klásků hladké. Okvětí štětinkaté, později se přeměňuje v až 4 cm dlouhý bílý chmýr. Kvete v V až VII.
Světlík lékařský Euphrasia rostkoviana
Jednoletá, poloparazitická, 3 až 50 cm vysoká bylina. Lodyha přímá nebo vystoupavá, pýřitá, někdy větvená. Lodyžní listy přisedlé, vejčité, zubaté, žláznatě chlupaté. Květenství husté, později prodloužené, květy jednotlivé v úžlabí horních listů, koruna při rozkvětu 8 až 11 mm dlouhá, během květu se prodlužuje až na asi 15 mm, bělavé, obvykle s bledě fialovým horním i dolním pyskem a žlutou skvrnou v ústí, někdy celá koruna modravě fialová. Kvete v srpnu až říjnu.
Řád: Dřínotvaré (Cornales) |
Čeleď: Dřínovité (Cornaceae) |
Rod: Svída (Cornus ) |
Svída krvavá Cornus sanguinea L.
Řád: Hořcovité (Gentianales) |
Čeleď: Mořenovité (Gentianales) |
Rod: Svízel (Cruciata) |
Svízel křížatý Galium cruciata
Středně vysoká vytrvalá bylina, hojná na lukách, na pastvinách, v příkopech, v křovinách a ve světlých lesích.
