Herbář druhů
| Řád: Bobotvaré (Fabales) |
Čeleď: Bobovité (Fabaceae ) |
Rod: Štírovník (Lotus) |
štírovník růžkatý Lotus corniculatus
Vytrvalá, 15 až 60 cm dlouhá bylina. Lodyha poléhavá až přímá, větvená, tupě hranatá. Listy 5četné, 3 horní lístky krátce řapíkaté, spodní pár u stonku, lístky obvejčité až obkopinaté nebo vejčité až kopinaté. Květy ve stopkatých hlávkách nejčastěji po 3 až 6, pod hlávkami 3 malé listeny, koruna žlutá, často s červeným nádechem. Kvete v VI až VIII.
Stanoviště: Louky, travnaté, kamenité nebo skalnaté stráně, pastviny, příkopy, meze, okraje cest, světliny, paseky, břehy, rašeliniště, písčiny, preferuje půdy suché až vlhké, stanoviště slunné až polostinné.
Celá rostlina
Šťovík alpský Rumex alpinus
V půdě má uložen silný plazivý oddenek, který se větví. Vytváří silné nevětvené lodyhy vysoké podle kvality stanoviště 50 - 200 cm. Přízemní listy jsou dlouze řapíkaté, široce vejčité, dlouhé až 40 cm. Lata je mohutná, svazčitá, hustě větvená, květní stopky nitkovité. Kvete od června do srpna. Rozmnožuje se generativní i vegetativní cestou. Nažky mají po dozrání proměnlivou klíčivost. Lépe klíčí po přezimování. Vzcházejí velmi dobře z povrchu půdy. Regeneruje též z oddenků. Jedná se o zavlečenou rostlinu, která v místech výskytu patří mezi velmi významné plevele, které potlačují všechny ostatní rostliny.Vyskytuje se výhradně na loukách, pastvinách, lesních pasekách a podél cest.
Šťovík kadeřavý Rumex crispus
Vytrvalá, 30 až 100 cm vysoká bylina. Lodyha přímá, často hnědě naběhlá. Přízemní listy až 35 cm dlouhé, dlouze řapíkaté, podlouhle kopinaté, na bázi klínovité, na okraji zvlněné, horní lodyžní listy podobné, ale menší. Květenství jen v dolní části s listeny, krovky okrouhle trojúhelníkovité, celokrajné, na bázi někdy srdčité, mozolek v délce alespoň poloviny délky krovky.Šťovík kadeřavý byl zejména v minulosti užíván jako léčivá rostlina, jeho oddenek údajně působí projímavě a jeho plody naopak protiprůjmově.
Šťovík klubkatý Rumex conglomeratus
Vytrvalý, statný, až 1 m vysoký druh s přímou, lysou, rýhovanou, často sem tam zprohýbanou lodyhou, která se rozvětvuje v rozkladitě odstálé, tuhé větve. Listy dolejší jsou řapíkaté a vejčitě podlouhlé, se zaokrouhleným nebo srdčitým (nikdy však střelovitým ani hrálovitým) spodkem; čím výše však jsou listy kratčeji řapíkaté a užší.Květy, oproti předch. druhům vesměs obojaké, vyrůstají v oddálených svazečkách (lichopřeslenech) většinou z paždí hořejších, drobných listů, skládajíce listnaté, přeslenovité hrozny; pouze na vrcholku jsou hrozny bezlisté.
Šťovík koňský Rumex hydrolapathum
Vytrvalá, dvoudomá, 30 až 100 cm vysoká bylina. Lodyha přímá. Listy
podlouhlé, střelovité, celokrajné, přízemní dlouze řapíkaté, horní
krátce řapíkaté nebo přisedlé, objímavé střelovitými cípy. Květy malé,
jednopohlavní, krovky 3,5 až 5 mm dlouhé, zelené nebo do červena
naběhlé, uspořádány v úzkých a řídkých latách. Kvete v V až VII.
Šťovík
kyselý patří v naší flóře k největším producentům pylu: jedna rostlina
vyprodukuje během kvetení až 400 milionů pylových zrn.
Šťovík kyselý Rumex acetosa
Šťovík kyselý je plevelná bylina z čeledi rdesnovitých. Vyskytuje se na vlhčích lukách a u cest od nížin až do hor.Již ve starověku se šťovík připravoval jako zelenina. Šťovíky mají značný obsah kyseliny šťavelové. Obsahuje však i cenné látky: mnoho vitamínu C, provitamín A, třísloviny, nerostné látky (soli železa, manganu, draslíku a křemíku), silice aj.
Celá rostlina
Šťovík rozvětvený Rumex thyrsiflorun
Vytrvalé byliny s vícehlavým oddenkem, z něhož vyrůstá obvykle několik (často víc než 5). Listy úzce trojúhelníkovité, střelovité, na okraji zvlněné; přízemní a dolní listy širší a větší; botky na okraji celokrajné nebo krátce nepravidelně natržené. Květenství velmi husté, bohatě větvené, většina větví květenství dále bohatě větvená. Nažky 1,8–2,2 mm dlouhé, tmavohnědé až téměř černé, lesklé. Kvete od konce června do srpna. Roste na nádražích a železničních náspech, na okrajích komunikací a na ruderálních prostranstvích, na navigacích řek, v městských trávnících, na úhorech, vzácněji proniká i do luk.
Šťovík štítnatý Rumex scutatus
Vytrvalá, 10–50 cm vysoká bylina, lodyha přímá, většinou nevětvená; oddenek někdy dřevnatí, plazivý; hemikryptofyt. Listy jsou řapíkaté, botka celokrajná, není brvitá; čepel různá – lyrovitá, kopisťovitá, střelovitá… Květy: zelenavé, šedavé; okvětní lístky vytrvávají i za plodu (3 lístky se před dozráním nažek zvětšují → krovky); lichopřeslen; kvete od května do června. Plodem je nažka. Stanoviště: zdi hradů, zámků, hradeb, lomy, opuštěné stráně
