Herbář druhů
Smetánka lékařská Taraxacum sect. Ruderalia Kirschner, H. Ollgaard et Štěpánek
Květ
| Řád: Borovicotvaré (Pinales ) |
Čeleď: Borovicovité (Pinaceae) |
Rod: Smrk (Picea) |
Smrk ztepilý Picea abies (Linnaeus) Karsten
Smrk ztepilý je statný stálezelený jehličnatý strom. Má rovný kmen, který je v mládí pokryt hladkou světlehnědou kůrou, která se s přibývajícím věkem mění na šedohnědou až červenohnědou borku. Koruna je štíhle jehlanovitá. Kořenový systém je plochý a mělký, bez hlavního kořene. Smrk dorůstá délky až 50 metrů. Jehlice jsou 10 - 25 mm dlouhé, na průřezu čtyřhrané a na konci zašpičatělé.
Celá rostlina
Sněženka podsněžník Galanthus nivalis
10 - 20 cm vysoká, vytrvalá, cibulovitá rostlina. Stonek oblý, přímý, nahoře ohnutý, s jedním květem. Listy sivozelené, ojíněné, masité, čárkovité, tupé, toulcovitý listen s bílým lemem. Květy nící, 3 vnější okvětní lístky šikmo rozestálé, velké, vnitřní menší, zelenavé. Kvete v II až IV.
Celá rostlina
Květ
Starček obecný Senecio vulgaris
Jednoletá, lysá nebo jen řídce vlnatá, 5 až 60 cm vysoká bylina. Lodyha přímá nebo vystoupavá, rýhovaná, větvená, plná. Dolní listy krátce řapíkaté, zubaté až peřenolaločné, řapík křídlatý, střední a horní listy objímavě přisedlé, peřenoklané. Úbory četné, krátce stopkaté, jen trubkovité květy (mimo ČR někdy i krátké jazykovité květy), zákrovní listeny lysé nebo jen řídce pavučinaté, na špičce černé, listeny zákrovečku jen asi 2 mm dlouhé, cca z poloviny černé. Za příznivých okolností může kvést po celý rok, běžně od III do XI.
Starček přímětník Senecio jacobaea
Vytrvalá, 30 až 100 cm vysoká bylina. Lodyha přímá, hranatá, většinou hnědočervená, pavučinatě vlnatá až olysalá, v horní polovině větvená. Listy střídavé, pavučinaté až téměř lysé, tuhé, dolní lyrovitě peřenodílné (za rozkvětu obvykle odumřelé), konečný úkrojek velký, horní listy peřenoklané nebo peřenodílné. Úbory 15 až 20 cm v průměru uspořádány v chocholičnaté latě, zákrov jednořadý, na bázi s drobným zákrovečkem. Lůžko bez plevek, květy zlatožluté, trubkovité i jazykovité. Kvete v VI až X.
Celá rostlina
| Řád: Šťavelotvaré (Oxalidales) |
Čeleď: Šťavelovité (Oxalidaceae) |
Rod: Šťavel (Oxalis) |
Šťavel evropský Oxalis fontana
Celá rostlina
| Řád: Šťavelotvaré (Oxalidales) |
Čeleď: Šťavelovité (Oxalidaceae) |
Rod: Šťavel (Oxalis) |
Šťavel kyselý Oxalis acetosella L.
Šťavel kyselý je trvalá bylina s plazivým, tenkým oddenkem a zakřiveným stonkem s trojčlennými listy. Listy mají srdcovitý tvar a uprostřed jsou prolomené. V noci a za deštivého počasí se i s květy sklápí dolů okolo stonku. Bílé květy mají fialové žilky a rostou na dlouhých stopkách. Plodem je tobolka, ze které po uzrání vypadávají semena. Listy jsou jedlé a obsahují kyselinu šťavelovou, která jim dodává kyselou chuť. Ve větším množství jsou slabě jedovaté.
Celá rostlina
List
| Řád: Šťavelotvaré (Oxalidales) |
Čeleď: Šťavelovité (Oxalidaceae) |
Rod: Šťavel (Oxalis) |
Šťavel růžkatý Oxalis corniculata L.
| Jednoletý, dvouletý až víceletý (na obdělávané půdě většinou jednoletý), šedavě až kalně zelený plevelný druh. Kořen kůlový, zpravidla širší než lodyha, bez podzemních výhonků. Lodyhy rozprostřené, poléhavé, na konci vystoupavé, (5 -) 10 – 25 (- 30) cm vysoké, asi 1 mm široké, v dolních uzlinách kořenující, zpravidla rozvětvené, v uzlinách s jedním listem a úžlabním květenstvím nebo boční větévkou, dosti hustě chlupaté drobnými jednobuněčnými chlupy. Listy 3četné; lístky široce obsrdčité, až širší než dlouhé, 8 – 20 mm dlouhé, 10 – 23 mm široké, na vrcholu do 1/6 – 1/3 své délky vykrojené; řapík 2 – 8 cm dlouhý; palisty zřetelné, obdélníkovité, nahoře pravoúhle uťaté, stejně široké nebo i širší než řapík, chlupaté a brvité (obr.). Květenství úžlabní, zpravidla s (1 -) 2 – 6 (- 7) květy; stopky květenství 1 – 7 cm dlouhé, přitiskle chlupaté; stopky květní 10 – 20 mm dlouhé, na bázi s 2 – 3 kopinatými až šídlovitě kopinatými listeny, květní stopky za plodu dolů sehnuté, chlupaté. Kališní lístky vejčitě kopinaté až kopinaté; koruna 2x delší než kalich, korunní lístky podlouhle obvejčité, (4 -) 5 – 10 (- 12) mm dlouhé, (1 -) 2 – 3 mm široké, zlatožluté, na vrcholu zaokrouhlené nebo uťaté, při bázi navzájem srostlé. Tobolka elipsoidní až podlouhle válcovitá, přímá, 5hranná, růžkatě zašpičatělá, (9 -) 12 – 25 mm dlouhá, 2 – 3 (- 4) mm široká, šedivě přitiskle chlupatá; semena 1 – 1,4 (- 1,6) mm dlouhá, 0,8 – 1 mm široká, široce elipsoidní až podlouhle vejcovitá, ze stran zploštělá, na vrcholu zašpičatělá, příčně žebernatá, obvykle bez zřetelných bílých linií na hranách žeber, hnědá až červenavě hnědá. |
Celá rostlina
| Řád: Štětkotvaré (Dipsacales) |
Čeleď: Štětkovité (Dipsacaceae) |
Rod: Štětka (Dipsacus ) |
Štětka lesní Dipsacus fullonum
Dvouletá, 70 až 200 cm vysoká bylina. Lodyha přímá, větvená, ostnitá. Listy přízemní růžice řapíkaté, obvejčité, eliptické až podlouhlé, hrubě vroubkované, jen vzácně celokrajné, vyrůstají v prvním roce, ve druhé roce jsou již odumřelé. Lodyžní listy až 35 cm dlouhé, přisedlé, vstřícné, kopinaté až obvejčité, na bázi po dvou srostlé, hrubě vroubkované, na okraji lysé nebo drobně ostnité, na hlavních žilkách ostnité. Strbouly až 8 cm dlouhé, zákrovní listeny čárkovité a ostnité, květy světle fialové, vzácně bílé, začínají kvést uprostřed strboulu a postupně se otvírají rovnoměrně směrem nahoru i dolů, takže lze často nalézt rostliny se dvěma kruhy rozvitých květů. Kvete v srpnu až září.
Celá rostlina
