Herbář druhů
| Řád: Žabníkotvaré (Alismatales) |
Čeleď: Árónovité (Araceae) |
Rod: Árón (Arum) |
Árón plamatý Arum maculatum
Vytrvalá 15 až 50 cm vysoká bylina. Listy střelovité, dlouze řapíkaté,
čepel až 20 cm dlouhá, někdy tmavě zeleně až hnědě skvrnitá. Květy
uspořádány v až 10 cm dlouhé palici obklopené asi 25 cm dlouhým,
žlutozeleným toulcem. Na dolní, v toulci skryté části palice jsou
květy samičí sestávající jen ze semeníku a blizny, v horní části palice
vyrůstají květy samčí. Květenství árónu funguje jako jakási jámová past
na hmyz, který přilákán "vůní" mršiny, jež palice árónu vydává, usedá na
okraj toulce, po jehož hladkém a kluzkým olejem pokrytém povrchu
sklouzne dolů, kde se nachází samičí květy a roztok s nektarem. V cestě
nazpět mu brání nejen kluzký povrch, ale i směrem dolů namířené štětiny
jalových (neplodných) květů. Teprve když jsou květy opyleny, toulec
zavadne a hmyz je osvobozen. Krátce před tím však ještě pukají prašníky
ze samčích květů, takže osvobozený hmyz se navrací "do světa" obalen
árónovým pylem. Spadne-li pak do dalšího toulce, bude se příběh
opakovat.
Plodem árónu jsou zářivě červené bobule, které při svém růstu roztrhnou spodní části toulce. Kvete v dubnu až květnu.
Celá rostlina
Květ
Barborka obecná Barbarea vulgaris R. Br.
Barborka obecná je žlutě kvetoucí plevelná bylina střední velikosti. Vyrůstá do velikosti 30 až 50 centimetrů. Květy mají jasně žlutou barvu a vyrůstají v hustých hroznech. Listy jsou tmavozelené. Šťáva z této rostliny se používá proti žaludečním a břišním potížím.
Barborka roste především ve vlhkých půdách (vhlká pole, příkopy, štěrkové a písčíté půdy nebo rumiště). Najdeme ji téměř po celé Evropě a také v západní části severní Ameriky. V ČR se vyskytuje hojně po celém území.
Celá rostlina
Květ
| Řád: Vstavačotvaré (Asparagales ) |
Čeleď: (Anthericaceae) |
Rod: Bělozářka (Anthericum) |
Bělozářka větevnatá Anthericum ramosum L.
Jedná se o vytrvalou rostlinu, nejčastěji dorůstá výšek 30-80cm, vzácněji až 120 cm.Pod zemí má krátký nehlíznatý oddenek. Listy jsou nahloučeny v přízemní růžici, jsou jednoduché, přisedlé se souběžnou žilnatinou.
Roste roztroušeně, místy hojně, v teplých oblastech Čech i Moravy, od nížin po pahorkatiny a patří ke spíše teplomilným prvkům flóry ČR. Nejčastěji ji najdeme v suchých trávnících a v teplomilných doubravách.
Celá rostlina
| Řád: Štětkotvaré (Dipsacales) |
Čeleď: Pižmovkovité (Adoxaceae) |
Rod: Bez (Sambucus) |
Bez černý Sambucus nigra L.
Bez černý je listnatý keř, který má široké využití v léčitelství, farmacii i potravinářství. Čerstvé plody jsou mírně jedovaté, sušením se tato vlastnost ztrácí.
Tento keř, rostoucí do výšky 7 - 10 m, nacházíme na vlhkých lesních mýtinách, na kamenitých místech, v roklích a svozech. Vyskytuje se též hojně na venkově na plotech a domech a v zahradách. Sbírá se květ, list, bobule a kůra a to v červnu a červenci, bobule v říjnu a listopadu. Bez je hojně rozšířen i v České republice.
Celá rostlina
| Řád: Štětkotvaré (Dipsacales) |
Čeleď: Pižmovkovité (Adoxaceae) |
Rod: Bez (Sambucus) |
Bez červený Sambucus racemosa L.
Bez červený je méně známý bez, vytrvalý větvený keř dosahující výšky kolem 2 m. Vystoupavě užší keř nežli bez černý s nepravidelným obrysem.. Listová čepel většinou nazelenalá, u zahradnických kultivarů i jinak zbarvená
Vyskytuje se poměrně často společně se svým příbuzným bezem černým v lesích, lesních pasekách a průsecích, na křovinatých mezích, stráních, skládkách a zahradách. Dobře se mu daří na půdách bohatých dusíkem a na půdách zmokřelých.
Celá rostlina
Blatouch bahenní Caltha palustris L.
Blatouch bahenní je bylina rostoucí na podmáčených stanovištích od nížin do hor. Vzrůstem blatouch dosahuje 30–50 cm, výjimečně i výšky okolo 1 metru. Kvete od dubna do června. Květy jsou leskle žluté, pětičetné, nerozlišené na kalich a korunu. Plodem je mnohosemenný měchýřek. Rostlina je chráněna. Patří do čeledi pryskyřníkovitých.
Blatouch bahenní je rostlina suchozemská. Nežije ponořená celá ve vodě. Vyžaduje však hodně vody, bez ní rychle vadne. Je mírně jedovatá, proto se jí býložravci vyhýbají.
Celá rostlina
| Řád: Borovicotvaré (Pinales ) |
Čeleď: Borovicovité (Pinaceae) |
Rod: Borovice (Pinus) |
Borovice černá Pinus nigra Arnold
Celá rostlina
| Řád: Borovicotvaré (Pinales ) |
Čeleď: Borovicovité (Pinaceae) |
Rod: Borovice (Pinus) |
Borovice lesní Pinus sylvestris Linnaeus 1753
Borovice lesní (Pinus sylvestris), sosna je jehličnatý strom s mohutným hluboko jdoucím hlavním kořenem a široce rozestřenou až plochou korunou. Může dorůst výšky až 40 metrů. Dožívá se stáří 300 až 350 let.
Areál borovice lesní zahrnuje mírný a chladnější pás celé Eurasie; jižní hranice areálu leži přibližně mezi 45º a 50º s. š., na sever se vyskytuje zhruba až po polární kruh. V Evropě ji výjimečně nacházíme i ve Středomoří, ale např. se přirozeně nevyskytuje na jižní Ukrajině a v jižním Rusku. Nejsevernější výskyt v Evropě je hlášen z Laponska.
V Severní Americe je pěstována pouze lesnicky.
Celá rostlina
| Řád: Bukotvaré (Fagales) |
Čeleď: Břízovité (Betulaceae) |
Rod: Bříza (Betula) |
Bříza bradavičnatá Betula pendula Roth
Bříza bradavičnatá je strom se dřevem pružným, měkkým. Po opálení se na jehnědách vyvíjejí drobné nažky, které jsou v obrysu úzce oválné, k oběma koncům zašpičatělé. Po obvodu mají široký, srdčitý, blanitý lem, který je mnohem větší než plod. Na bázi nažky je drobný, tmavý pupek plodní. Oplodí je lysé, hladké, slabě lesklé, má slámově žlutou až světle hnědou barvu, lem je světlejší.
Bříza je velmi rozšířená, najdeme ji od nížin až po vyšší polohy. Hojná je na okrajích lesů, na pasekách, skalách, stráních a dalších podobných místech. Nemá ráda stín, ve kterém brzy hyne.
Květ
Brslen evropský Euonymus europaea L.
Brslen evropský je opadavý keř nebo menší strom vysoký 1 -7m s široce klenutou korunou.Pupeny jsou zelené, 3 -5mm dlouhé, vejčité. Listy jsou jednoduché, 3 -10cm dlouhé a 2 -3,5cm široké.Olistění je na podzim nažloutlé, pak svítivě červené. Květy jsou oboupohlavné, ale někdy i jednopohlavné.
Brslen evropský roste téměř po celé Evropě a také v Irsku, Skotsku,
jižním Švédsku a Dánsku. Na našem území
je dost hojný.
Z jeho dřeva se získává dřevěné uhlí, které je velmi měkké a používá se hlavně ke kreslení.Lesnicky je brslen bezvýznamný, jen někdy se vysazuje na zpevňování dun a srázů.
Celá rostlina
