Herbář druhů
Tolije bahenní Parnassia palustris
Vytrvalá, 10-25 cm vysoká bylina. Lodyha je nevětvená, zakončená jedním vrcholovým květem. Přízemní řapíkaté listy jsou srdčitě vejčité a uspořádány do růžice. Lodyžní list je pouze jeden a je podobný přízemním listům. Květ je pravidelný, 5četný a oboupohlavný. Korunní lístky jsou bílé až slabě narůžovělé s vodově bezbarvými žilkami. Plod je jednopouzdrá tobolka.
Tolita lékařská Vincetoxicum hirundinaria
Vytrvalá, 50 – 120 cm vysoká bylina s přímými, oblými a plnými lodyhami. Listy vstřícé, křižmostojné, s čepelí široce vejčitou až vejčitou, na líci tmavě, na rubu světle zelenou. Květy v lichookolících. Kališní lístky s úzce trojúhelníkovitými cípy, korunní lístky bílé. Plody jsou měchýřky.Kvete od května do srpna.
| Řád: Lipnicotvaré (Poales) |
Čeleď: Lipnicovité (Poaceae) |
Rod: Tomka (Anthoxanthum) |
Tomka vonná Anthoxanthum odoratum
Vytrvalá, trsnatá, hořce chutnající, 10 až 50 cm vysoká tráva, která je po usušení silně cítit kumarinem (senem). Stébla jsou přímá, hladká, nevětvená, s 1 až 3 kolénky. Listy jsou asi 5 mm široké a do 15 cm dlouhé, ploché, na vrcholu zašpičatělé, řídce chlupaté až lysé, jejich pochvy jsou ouškaté a vouskatě chlupaté, jazýček je 1 až 5 mm dlouhý, na vrcholu uťatý a zubatý. Lichoklasy jsou dosti silně stažené, úzké, přibližně 4 cm dlouhé, zelené nebo purpurové, klásky jsou 1květé, asi 1 cm dlouhé, se 4 plevami, plevy a plušky jsou lysé a hladké, pluchy jsou dlouze osinkaté. Kvete v IV až VI.
Celá rostlina
| Řád: Vrbotvaré (Malpighiales) |
Čeleď: Vrbovité (Salicaceae) |
Rod: Topol (Populus) |
Topol černý Populus nigra Linnaeus
Topol černý je listnatý opadavý strom z čeledi vrbovité. Dorůstá výšky až kolem 30 metrů, dožívá se až několika staletí.
Listy jsou asi 5-9 cm dlouhé, střídavé, dlouze řapíkaté, okrouhlé až kosočtverečné, dlouze zašpičatělé, při bázi uťaté nebo široce klínovité , s prosvítavým, jemně vroubkovaně pilovitým okrajem. Lysé, na líci světle zelené, na rubu poněkud světlejší. Řapík bočně zmáčklý.
Květy topolu černého jsou dvoudomé. Samčí jehnědy dorůstají do délky kolem 5 cm, jsou tlusté, válcovité, nící, s purpurově červenými prašníky. Samičí jehnědy bývají štíhlejší, zelenavé, se žlutými bliznami. Topol kvete v březnu a dubnu. Semeno dozrává v červnu.
Plodem topolu jsou tobolky, které jsou tlusté, zašpičatělé, zelenavě hnědé, lysé, zřetelně stopkaté. Pokud jsou zralé, bývají většinou prasklé. Semena světle hnědá, se sněhobíle vlnatým svazečkem chloupků. Větrem jsou roznášeny ve velkém množství, takže v rozlehlých porostech topolů to v době zrání může vypadat, jako by napadl čerstvý sníh.
Celá rostlina
Tořič čmelákovitý Holubyho Ophrys holoserica subsp. holubyana
Tořič je rozsáhlý rod jednoděložných rostlin z čeledi vstavačovitých. Existuje přibližně čtyřicet botanických druhů a mnoho přírodních mezidruhových kříženců. Tořiče jsou terestrické orchideje rostoucí ve střední a jižní Evropě, severní Africe a Malé Asii. Tořiče svými květy napodobují vzhled samiček svých hmyzích opylovačů. Samečci konkrétního druhu se líhnou první a svými pokusy o páření přenášejí pylové brylky.
Květ
| Řád: Růžotvaré (Rosales ) |
Čeleď: Růžovité (Rosaceae ) |
Rod: Slivoň (Prunus) |
Třešeň ptačí Prunus avium (L.) L.
Třešeň patčí je statný strom dorůstající výšky až 30m. Třešeň ptačí pochází patrně z Předná Asie a je zdomácnělá po celé Evropě. Divoce roste roztroušeně ve světlých lesích a křovinatých stráních od nížin do podhorského stupně. S oblibou je pěstována řada jejích hospodářsky cenných odrůd v zahradách a sadech. Pro svou otužilost je pěstována jako ovocný strom i u horských chalup v polohách, kde ostatní ovocné stromy (jabloně, htušně, ořechy...) již nenacházejí vhodné podmínky
Celá rostlina
| Řád: Růžotvaré (Rosales ) |
Čeleď: Růžovité (Rosaceae ) |
Rod: Slivoň (Prunus) |
Třešeň sakura Prunus sakura
Celá rostlina
Třezalka bobulovitá Hypericum androsaemum
Poloopadavý lysý keř s rozloženými červeně naběhlými větvemi, dorůstající výšky 30–100(–150) cm. Listy vstřícné, přisedlé, široce vejčité až vejčitě podlouhlé, tupé nebo mírně zašpičatělé, 3–15 × 1–8 cm velké, kožovité, na rubu šedozelené, jemně průsvitně tečkované. Květy v plochých květenstvích po 3–15 na koncích větví mají průměr 2–3 cm, kališní lístky vejčité, téměř tupé, nestejně velké, korunní lístky zlatožluté, obvejčité, někdy s černými tečkami na okraji, tyčinky početné, téměř kulovitý semeník se třemi čnělkami. Kvete v červnu až srpnu, plody jsou bobulovité tobolky, zpočátku červené, ve zralosti hnědočervené nebo téměř černé o průměru až 1 cm s množstvím hnědých semen 1 mm velkých.
Využití
Léčivá rostlina známá jako „tutsan“ (jméno pochází zřejmě ze slov Toute saine = vše zdravé). Listy se v lidovém léčitelství používají k hojení ran, zastavování krvácení, k léčení žaludečních obtíží, ischiasu a dny.
Třezalka horská Hypericum montanum
Vytrvalá, 15 až 70 cm vysoká bylina. Lodyha přímá, 4hranná, dole červenohnědá. Listy přisedlé, eliptické nebo vejčité, tupé, obvykle s černými tečkovitými siličnými nádržkami a žlázkami. Květenství chudé, koncové, vidlany řídké. Květy 20 až 30 mm v průměru, zlatožluté. Kvete v VI až X.
Louky, pastviny, prameniště, rašeliniště, vlhké lesy, mýtiny, světliny.
V ČR v teplých oblastech vzácně nebo chybí, od pahorkatin do horských oblastí hojně. Celkově roste v Evropě vyjma Středozemí a pobřeží Černého moře, na severu asi po 70° severní šířky, na východě po řeku Ob.
