Herbář druhů
Řád: Bobotvaré (Fabales) |
Čeleď: Bobovité (Fabaceae ) |
Rod: Čilimník (Chamaecytisus) |
Čilimník rakouský Chamaecytisus austriacus
Čilimník rakouský je keř vysoký 20–50 cm s četnými letorosty. Má žlutý květ a jeho plodem je podlouhlý, rovný, zploštělý, na vrcholu zašpičatělý lusk. Druh kvete v červnu a červenci. Roste především na místech jako pastviny, travnaté lemy křovin a lesů, okraje vinic, sadů a komunikací.
Roste na Balkánském poloostrově, ve střední Evropě v Maďarsku, odkud zasahuje do Rakouska, na Moravu a Slovensko. U nás pouze v nejteplejších pahorkatinách jižní Moravy, kde je dosud místy hojný.
V ČR je čilimník rakouský zařazen mezi ohrožené druhy.
Řád: Bobotvaré (Fabales) |
Čeleď: Bobovité (Fabaceae ) |
Rod: Čilimník (Chamaecytisus) |
Čilimník srpovitý Chamaecytisus falcatus
Řád: Slézotvaré (Malvales) |
Čeleď: Cistovité (Cistaceae ) |
Rod: Devaterka (Fumana) |
Devaterka poléhavá Fumana procumbens (Dunal) Gren. & Godr.
Poléhavý polokeř, lodyhy na koncích vystoupavé, jen 10–30 cm vysoké, listy jsou zašpičatělé. Květy rozkvétají dopoledne a kvetou jen několik hodin, korunní lístky ještě v den rozkvětu opadávají. Plodem je kulovitá tobolka.
Roste na skalnatých svazích, vápnitých píscích, často přímo na skalách, vždy na vápenci, v pásmu pahorkatin. Vyskytuje se v jižní Evropě, Malé Asii, Íránu. U nás pouze na jediné izolované lokalitě v Čechách, hojnější je v Pavlovských vrších na jižní Moravě.
Devaterka poléhavá patří k silně ohroženým druhům naší květeny a je chráněna také podle zákona.
Devaterník penízkovitý Helianthemum nummularium (L.) Mill.
Devaterník penízkovitý je drobný, vždyzelený polokeř s velkými žlutými květy, sestavenými do volných hroznů.
Rostlina roste na výslunných stráních,kopcích, ve světlých
lesích a na jejich okrajích. Je velmi proměnlivý a přizpůsobivý, roste
od nížin přes pahorkatiny až do vysokých hor.
Z hlediska pícninářského je to druh méněcenný, protože je příliš tuhý a
obsahuje neznámý glykosid. Nať se dříve používala v léčitelství.
Rostlina se také pěstuje na skalkách.
Devaterník šedý Helianthemum canum (L.) Baumg
Devaterník šedý je nízký polokeř, vysoký 5 - 20 cm, květonosné lodyhy jsou vystoupavé až přímé, sterilní lodyhy rozprostřené.
Listy jsou úzce eliptické až obvejčité, na spodní straně hustě plstnaté, bez palistů.
Květenství je složeno z 3 - 10 květů, korunní lístky jsou delší než širší, žluté, čnělka je prohnutá, kratší než tyčinky.
Plod je vejčitě kulovitá tobolka.
Rostlina kvete od dubna do června, je chráněná.
Devaterník velkokvětý Helianthemum grandiflorum
Polokeř 10 až 40 cm vysoký, lodyha v horní části nejméně řídce chlupatá. Listy krátce řapíkaté, úzce eliptické, nebo vejčitě eliptické nebo obkopinaté, na líci roztroušeně přitiskle chlupaté, na rubu taktéž roztroušeně chlupaté nebo lysé. Květenství 2 až 15 květé. Kvete v květnu až září.
Devětsil lékařský Petasites hybridus (L.) P. Gaertn., B. Mey. et Scherb.
Devětsil lékařský je vytrvalá, až 50 cm vysoká rostlina se silným oddenkem, ze kterého již počátkem března vyhání tlusté, duté, masově červené, šedoplstnaté, šupinaté lodyhy, ukončené květy v hroznovitých úborech. Jazykové i trubkovité květy jsou špinavě purpurové až bledě růžové a hezky voní. Po odkvětu se stonky prodlužují a dosahují výšky až jednoho metru. Listy vyrůstají až po odkvětu, jsou dlouze řapíkaté s nápadně velkou, trojhranně srdčitou, mělce zubatou čepelí, která mnohdy dosahuje rozpětí až 50 cm. Jsou to jedny z největších listů mezi rostlinami vyskytujícími se běžně v Česku. Čepel je v mládí na rubu jemně plstnatá, později se tato plst ztrácí. Kvete od března do května.
Divizna laločnatá Verbascum sinuatum
Vzpřímená, chlupatá rostlina, která dorůstá do výšky 120cm. Barvu květu má žlutou s pěti okvětními lístky. Kvete jednou za dva roky, na jaře a v létě.
Divizna ozdobná Verbascum speciosum
Existuje 250 - 350 druhů. Centrem diverzity je středozemí, zbývající druhy pocházejí z Afriky, Asie, Ameriky a Oceánie. Dorůstají výšky 0,5 - 3m v podobě vzpřímeného stonku ukončeného květem v lichoklasu. Využívá se v léčitelství. Plodem je tobolka obsahující semena.
Obvykle jim vyhovuje plné slunce a vápenitá půda s menším podílem vody.
Množí se semeny.
