Přihlásit  

Herbář GJP

Zobrazit Herbář podle abecedy, přehled řádů, čeledí, rodů či ekosystému nebo najít druh:

Herbář druhů

Celkem: 436 – Zobrazuji stranu 5 z 44

Divizna sněžná Verbascum niveum

Ekosystém: suché louky

Dvouletá roslina, dorustající do výšky dvou metrů. Květ je hroznovitý, jednoduchý a hustý. Kvete žlutě a někdy bíle.

Divizna velkokvětá Verbascum densiflorum

Ekosystém: suché louky

Dvouletá, plstnatě ochlupená bylina dorůstající až do výšky 2 metrů. V prvním roce vegetace vytváří růžici přízemních hebce plstnatých listů, ve druhém roce kvete velkými žlutými květy uspořádanými do hroznu.

Kvete od července do září. Při výsevu semen je nutná opatrnost, semena divizny jsou totiž jedovatá, obsahuji v poměrně vysoké koncetraci rotenon.

Divizna vlnitá Verbascum undulatum

Ekosystém: suché louky

Žlutě kvetoucí vytrvalá rostlina dorůstající do výšky tří metrů. Má 6 až 8 cm dlouhé výhony. Pochází  z Balkánského poloostrova a z Řecka.

Drchnička rolní Anagallis arvensis

Ekosystém: ekoton

Jednoletá, 5 až 50 cm dlouhá bylina. Lodyha poléhavá, vystoupavá až přímá, 4hranná, větvená. Listy vejčité až kopinaté, vstřícné nebo ve 3četných přeslenech. Květy vyrůstají v úžlabí listů, dlouze stopkaté, do 10 mm v průměru, cihlově červené, vzácně modré. Kvete v červnu až září.

Celá rostlina

Dřín obecný Cornus mas L.

Ekosystém:

Je to listnatý a opadavý keř, tvar kulovitý, listy vstřícné, vejčité, okraj listu celokrajný, květenství hlávka, plody peckovice, použití do skupin, živý plot stříhaný, volně rostoucí živý plot, snáší znečištěné ovzduší,

Květ

Dřišťál obecný Berberis vulgaris L.

Ekosystém: ekoton

Dřišťál obecný je druh rostlin patřící do čeledě dřišťálovité. Listy jsou štětinkatě zubaté, nesíťkované. Korunní plátky na konci celokrajné. Listy 2–4 cm dlouhé, zúžené na 1 cm dlouhý řapík, vespod zelené. Hrozny květů krátce stopkaté, žluté, 4–6 cm dlouhé. Stopky květů 5–12 mm. Plody eliptické až podlouhle eliptické, 8–12 mm dlouhé. Trnitý keř až 2,5 m vysoký, původní v Evropě.

Celá rostlina

Drnavec lékařský Parietaria officinalis L.

Ekosystém: ekoton

Vytrvalá, 30 – 80 cm vysoká bylina s přímou, snadno lámavou lodyhou. Listy řapíkaté, střídavé, s čepelí vejčitou až široce vejčitou, kopinatou až podlouhlou, celokrajnou. Květy v kulovitě stažených květenstvích. Květy drobné, pestíkové květy s okvětím rourkovitým, jsou umístěny zpravidla v prvních rozsochách květenství. Prašníkové a oboupohlavné umístěné výše. Plody jsou v obrysu vejčité, lesklé, černé tobolky.Roste v lužních lesích, ve vlhkých křovinách, vlhkých listnatých lesích, na starých zbořených stavbách, poblíž hradů a zámků, u starých zdí, na rumištích. Preferuje stinná a vlhká stanoviště a půdou bohatou na živiny.

Dub letní Quercus robur Linnaeus

Ekosystém: lesní druhy

Dub letní dorůstá výšky až 45 metrů. Roste v téměř jakémkoli typu půdy včetně písčité, daří se mu i na vlhkých hlinitých půdách. Má hluboké kořeny, které mohou tvořit spojení se spodní vodou, proto bývá častěji zasažen bleskem než jiné stromy. Je mimořádně odolný proti větru. Lépe snáší střídání podnebí než dub zmní. Květy jsou jednopohlavné, samčí květenství má charakter jehněd na loňských větévkách, samičí jehnědy rostou na letorostech.

Řád:
Čeleď:
Rod:

Dub zimní Quercus petraea (Mattuschka) Liebl

Ekosystém: lesní druhy

Tento strom, jehož lidový název je drňák, dosahuje výšky 20 až 40 metrů a má vejčitou, štíhlou korunu, která je méně rozvětvená než koruna dubu letního. Listy jsou zřetelně řapíkaté; čepel většinou široce obvejčitá, nejširší v horní polovině. Plody - žaludy jsou podlouhlé a vejcovité.

Dub zimní se nevyskytuje ve východní části Evropy, ve střední a jižní Evropě je běžný po 61. stupeň severní šířky. Je to důležitý strom nižších horských poloh a pahorkatin. Vystupuje do výšky asi 700 m n. m. Roste ve směsi s bukem, lípou nebo habrem, přechodně i s ostatními listnáči.

Roste od nížin do podhůří v původních doubravách i smíšených porostech, běžně se pěstuje především na kyselejších písčitých půdách.

V lékařství se používá kůra z mladých stromů jako svíravý a protikrvácivý prostředek a má protizánětlivé účinky na zanícenou kůži a sliznici. Dnes se už zřídka pije odvar při průjmech, žaludečních a střevních katarech.

Dub zimní poskytuje velice hodnotné dřevo, používané při stavbě lodí, podlah, nábytku, intarzií i sudů.

Květ

Dub zimní Quercus petraea (Mattuschka) Liebl

Ekosystém: lesní druhy

Česky též drnák, je mohutný listnatý strom z čeledi bukovitých.Dub zimní dosahuje výšky 20 až 40 metrů a má vejčitou, štíhlou korunu. Pupeny vejcovité, až 8 mm dlouhé. Listy zřetelně řapíkaté; čepel většinou široce obvejčitá, nejširší v horní polovině, až 16 cm dlouhá a 10 cm široká, na bázi klínovitá, řidčeji zaokrouhlená, nahoře široce zaokrouhlená. Žaludy jsou přisedlé k větvím. Dub zimní se nevyskytuje ve východní části Evropy, ve střední a jižní Evropě je běžný po 61. stupeň severní šířky. Je to důležitý strom nižších horských poloh a pahorkatin. Vystupuje do výšky asi 700 m n. m. Roste ve směsi s bukem, lípou nebo habrem, přechodně i s ostatními listnáči.Roste od nížin do podhůří v původních doubravách i smíšených porostech, běžně se pěstuje především na kyselejších písčitých půdách.