Herbář druhů
Divizna sněžná Verbascum niveum
Dvouletá roslina, dorustající do výšky dvou metrů. Květ je hroznovitý, jednoduchý a hustý. Kvete žlutě a někdy bíle.
Divizna velkokvětá Verbascum densiflorum
Dvouletá, plstnatě ochlupená bylina dorůstající až do výšky 2 metrů. V prvním roce vegetace vytváří růžici přízemních hebce plstnatých listů, ve druhém roce kvete velkými žlutými květy uspořádanými do hroznu.
Kvete od července do září. Při výsevu semen je nutná opatrnost, semena divizny jsou totiž jedovatá, obsahuji v poměrně vysoké koncetraci rotenon.
Divizna vlnitá Verbascum undulatum
Žlutě kvetoucí vytrvalá rostlina dorůstající do výšky tří metrů. Má 6 až 8 cm dlouhé výhony. Pochází z Balkánského poloostrova a z Řecka.
Drchnička rolní Anagallis arvensis
Jednoletá, 5 až 50 cm dlouhá bylina. Lodyha poléhavá, vystoupavá až přímá, 4hranná, větvená. Listy vejčité až kopinaté, vstřícné nebo ve 3četných přeslenech. Květy vyrůstají v úžlabí listů, dlouze stopkaté, do 10 mm v průměru, cihlově červené, vzácně modré. Kvete v červnu až září.
Celá rostlina
| Řád: Dřínotvaré (Cornales) |
Čeleď: Dřínovité (Cornaceae) |
Rod: Dřín (Cornus) |
Dřín obecný Cornus mas L.
Je to listnatý a opadavý keř, tvar kulovitý, listy vstřícné, vejčité, okraj listu celokrajný, květenství hlávka, plody peckovice, použití do skupin, živý plot stříhaný, volně rostoucí živý plot, snáší znečištěné ovzduší,
Květ
Dřišťál obecný Berberis vulgaris L.
Dřišťál obecný je druh rostlin patřící do čeledě dřišťálovité. Listy jsou štětinkatě zubaté, nesíťkované. Korunní plátky na konci celokrajné. Listy 2–4 cm dlouhé, zúžené na 1 cm dlouhý řapík, vespod zelené. Hrozny květů krátce stopkaté, žluté, 4–6 cm dlouhé. Stopky květů 5–12 mm. Plody eliptické až podlouhle eliptické, 8–12 mm dlouhé. Trnitý keř až 2,5 m vysoký, původní v Evropě.
Celá rostlina
| Řád: Bukotvaré (Fagales) |
Čeleď: Bukovité (Fagaceae) |
Rod: Dub (Quercus) |
Dub letní Quercus robur Linnaeus
Dub letní dorůstá výšky až 45 metrů. Roste v téměř jakémkoli typu půdy včetně písčité, daří se mu i na vlhkých hlinitých půdách. Má hluboké kořeny, které mohou tvořit spojení se spodní vodou, proto bývá častěji zasažen bleskem než jiné stromy. Je mimořádně odolný proti větru. Lépe snáší střídání podnebí než dub zmní. Květy jsou jednopohlavné, samčí květenství má charakter jehněd na loňských větévkách, samičí jehnědy rostou na letorostech.
| Řád: |
Čeleď: |
Rod: |
Dub zimní Quercus petraea (Mattuschka) Liebl
Tento strom, jehož lidový název je drňák, dosahuje výšky 20 až 40 metrů a má vejčitou, štíhlou korunu, která je méně rozvětvená než koruna dubu letního. Listy jsou zřetelně řapíkaté; čepel většinou široce obvejčitá, nejširší v horní polovině. Plody - žaludy jsou podlouhlé a vejcovité.
Dub zimní se nevyskytuje ve východní části Evropy, ve střední a jižní Evropě je běžný po 61. stupeň severní šířky. Je to důležitý strom nižších horských poloh a pahorkatin. Vystupuje do výšky asi 700 m n. m. Roste ve směsi s bukem, lípou nebo habrem, přechodně i s ostatními listnáči.
Roste od nížin do podhůří v původních doubravách i smíšených porostech, běžně se pěstuje především na kyselejších písčitých půdách.
V lékařství se používá kůra z mladých stromů jako svíravý a protikrvácivý prostředek a má protizánětlivé účinky na zanícenou kůži a sliznici. Dnes se už zřídka pije odvar při průjmech, žaludečních a střevních katarech.
Dub zimní poskytuje velice hodnotné dřevo, používané při stavbě lodí, podlah, nábytku, intarzií i sudů.
Květ
| Řád: Bukotvaré (Fagales) |
Čeleď: Bukovité (Fagaceae) |
Rod: Dub (Quercus) |
Dub zimní Quercus petraea (Mattuschka) Liebl
Česky též drnák, je mohutný listnatý strom z čeledi bukovitých.Dub zimní dosahuje výšky 20 až 40 metrů a má vejčitou, štíhlou korunu. Pupeny vejcovité, až 8 mm dlouhé. Listy zřetelně řapíkaté; čepel většinou široce obvejčitá, nejširší v horní polovině, až 16 cm dlouhá a 10 cm široká, na bázi klínovitá, řidčeji zaokrouhlená, nahoře široce zaokrouhlená. Žaludy jsou přisedlé k větvím. Dub zimní se nevyskytuje ve východní části Evropy, ve střední a jižní Evropě je běžný po 61. stupeň severní šířky. Je to důležitý strom nižších horských poloh a pahorkatin. Vystupuje do výšky asi 700 m n. m. Roste ve směsi s bukem, lípou nebo habrem, přechodně i s ostatními listnáči.Roste od nížin do podhůří v původních doubravách i smíšených porostech, běžně se pěstuje především na kyselejších písčitých půdách.
