Herbář druhů
Řád: Bukotvaré (Fagales) |
Čeleď: Bukovité (Fagaceae ) |
Rod: Buk (Fagus) |
Buk lesní Fagus sylvatica L.
Statný opadavý strom dorůstající 40(–50) m výšky se štíhlým válcovitým kmenem a s kuželovitou, později rozložitě vyklenutou korunou. Kořenový systém srdcovitý, se silnými všestrannými kořeny. Kůra hladká, šedá až bělošedá, zřídka rozpukaná. Letorosty červenohnědé, zprvu bělavě pýřité, později lysé.
Bukvice lékařská Betonica officinalis
Víceletá drsně chlupatá bylina, vysoká 20 až 80 cm. Lodyha na bázi obvykle dřevnatějící. Dolní lodyžní listy v růžici, lodyžní listy řapíkaté, vejčité, až 10 cm dlouhé, vroubkované. Květy červené v hustém koncovém lichoklasu dlouhém 3 až 6 cm, kvete v srpnu až září.
Čekanka obecná Cichorium intybus L.
Vytrvalá, mléčící bylina i přes 1 m vysoká, která v prvním roce vyhání
růžici listů, stonek vyrůstá obvykle až v roce druhém. Stonek větvený,
zprohýbaný, poměrně slabý, ale tuhý, přízemní listy kracovité, horní
lodyžní podlouhle kopinaté, slabě chobotnatě zubaté. Květy asi 3 až 4 cm
v průměru, modré, vzácně růžové nebo bílé. Kvete v VII až X.
Květy čekanky byly v minulosti přirovnávány ke smutným očím dívky, která
očekává návrat milého z vojny - a odtud také zřejmě vznikl český název
rostliny.
Čemeřice černá Helleborus niger L.
15 až 35 cm vysoká bylina. Stonky oblé, někdy červeně tečkované, s 1 až 3 šupinovitými listeny. Přízemní listy dlouze řapíkaté, 5 až 9dílné, úkrojky obkopinaté, v horní části pilovité. Květy obvykle 1 až 2, slabě nící, bílé až slabě narůžovělé, po odkvětu nazelenalé nebo červené, až 10 cm v průměru. Kvete v únoru až dubnu.
Černohlávek velkokvětý Prunella grandiflora
Vytrvalá, 20 až 40 cm vysoká bylina. Lodyha je přímá, většinou nevětvená, v dolní části často tmavočervená, 4hranná, se 2 žebry sblíženými a mezi nimi žlábkovitá a lysá, na širších stranách řídce chlupatá. Listy jsou řapíkaté, jen nejhořejší mohou být přisedlé, 3 až 8 cm dlouhé, krátce chlupaté, kopinaté až úzce vejčité, na bázi klínovité, na okraji mělce a oddáleně vroubkované až takřka celokrajné, horní často peřenoklané, řapík je do 5 cm dlouhý, na vrchní straně žlábkovitý. Nejvyšší pár listů vyrůstá 1,5 až 5 cm pod květenstvím. Lichoklasy jsou složeny z 1 až 3 lichopřeslenů, z nichž každý obsahuje 6 až 10 květů. Listeny jsou přisedlé, vejčité, širší než dlouhé, na vrcholu špičaté, na okraji brvité a červenohnědé. Květy jsou 18 až 25 mm velké, modrofialové, květní trubka je zakřivená, horní pysk je přilbovitý a na vrcholu chlupatý, dolní pysk je 3laločný, postranní laloky jsou menší a téměř ploché, střední lalok je vydutý a na okraji jemně zoubkovaný. Kalich je 2pyský, horní 3cípý, dolní dlouze 2cípý, kališní pysky jsou hnědočervené. Nitky tyčinek mají pod prašníkem do 0,5 mm velký zoubek. Plodem jsou tvrdky. Kvete v červnu až srpnu.
Černýš hajní Melampyrum nemorosum L.
Bylina obvykle dorůstá 15 až 40 cm (výjimečně až 70 cm). Lodyha je přímá, málo až velmi větvená, listy úzce kopinaté, jen horní někdy u báze zubaté, na okrajích pýřité. Jednostranné hrozny 10 až 50květé, nahoře hustší nežli dole.
V ČR se vyskytuje až do podhorských oblastí dosti hojně, ve vyšších polohách (max. 1000 m n.m.) méně. Celkově se vyskytuje od středního Německa až po Ural a od jižní Skandinávie až po Slovinsko na jihu.
Černýš patří mezi slabě jedovaté rostliny, obsahuje toxickou iridoidní sloučeninu aukubin.
Černýš hřebenitý Melampyrum cristatum
15 – 50cm vysoká jednoletá bylina. Listy čárkovitě až široce kopinaté, celokrajné, jen horní na bázi se zuby, listeny žlábkovitě přeložené podél střední žilky, po celém okraji s jemnými hřebenovitými zuby. Dolní listeny zelené, horní purpurově červené, vzácně bílé. Květenstvím je 4hranný, hustý, 10 – 30květý klas. Koruna je světle žlutá,střední část korunní trubky purpurově naběhlá. Plody jsou tobolky.Kvete od června do září.
Řád: Štětkotvaré (Dipsacales) |
Čeleď: Štětkovité (Dipsacaceae) |
Rod: Čertkus (Succisa) |
Čertkus luční Succisa pratensis
Bylina vysoká asi 15 až 100 cm, v horní polovině větvená. Přízemní a dolní listy řapíkaté, kopinaté nebo eliptické až úzce obvejčité, na okraji oddáleně vroubkované, horní kopinaté a přisedlé. Květní hlávky zpočátku polokulovité, později kulovité až válcovité, květy tmavě modré nebo modrofialové, vzácně bílé nebo růžové. Kvete v červenci až říjnu.
Česnáček lékařský Alliaria petiolata (M. Bieb.) Cavara et Grande
Je to dvouletá, 20 – 80 cm vysoká léčivá bylina. Přízemní listy ledvinité až okrouhlé, lodyžní menší, trojúhelníkovitě vejčité, na okraji vroubkované až hrubě laločnaté, tupě zubaté. Květy v krátkých hroznech, drobné. Kališní lístky bledě zelené se světlým lemem, korunní bílé, podlouhle obvejčité. Plody jsou 3,5 – 5 cm dlouhé šešule, přímo odstálé až přímé, obsahující množství semen.
Převážně se vyskytuje v listnatých lesích a jejich lemech, dále v lesních pláštích, pobřežních křovinách, akátinách, druhotně v parcích, zahradách, na hřbitovech a stinných zídkách, poblíž sídlišť, občas na rumištích a hlavně v polostínech.
Rostlina má také dezinfekční účinky, používá se například k obkladům.
Řád: Chřestotvaré (Asparagales) |
Čeleď: Česnekovité (Alliaceae) |
Rod: Česnek (Allium) |
Česnek medvědí Allium ursinum L.
Jedná se o vytrvalou cca 10-45 cm vysokou rostlinu s podzemní cibulí, cibule je podlouhlá, cca 4-6 cm dlouhá a 1-2 cm tlustá, obalné šupiny jsou bělavé až žlutavé, síťnatě se nerozpadají. Listy jsou víceméně přízemní, řapíkaté, čepele jsou úzce eliptické až úzce vejčité, na rubu nejsou vynikle žilnaté, cca 10-20 cm dlouhé a 2-5 cm široké. Květy jsou uspořádány do květenství, jedná se o lichookolík (stažený šroubel), který je polokulovitý, celkem řídký, obsahuje asi 10-20 květů, pacibulky chybí. Květenství je podepřeno dvouklaným toulcem, který je kratší než stopky květů. Okvětní lístky jsou cca 10 mm dlouhé a 2 mm široké, bílé. Plodem je tobolka.
