Herbář druhů
Vstavač kukačka Orchis morio L.
Vyskytuje se na suchých výslunných trávnících, pastvinách a krovinatých stráních či starých ovocných sadech.
Vstavač kukačka se vlastně nepatří do rodu vstavač, ale do rodu Anacamptis (rudohlávek). Je tomu tak proto, že v posledních letech s rozvojem molekulárních metod analýzy genetického materiálu rostlin dochází k nové klasifikaci rostlin. Zjednodušeně řečeno vstavač kukačka je mnohem více genově příbuzný s rudohlávkem jehlancovitým než s ostatními vstavači. Proto je možné jej správně nazývat Anacamptis morio. Prozatím se však v literatuře stále udržuje název Orchis morio.
Vstavač kukačka je silně ohroženým druhem (C2) a stejná ochrana je jí udělena i ze zákona (§2).
Kdysi patřil vsatavač kukačka k nejhojnějším našim vstavačům, které
zdobily louky a pastviny svými drobnými květy. Naneštěstí pro tuto
krásnou orchidej se změnou obdělávání pozemků a intenzifikací hnojení
docílilo toho, že jej dnes nalezneme zřídka a někde zcela vymizel.
Celá rostlina
Vstavač mužský Orchis mascula L.
Vstavač mužský je 15 – 60cm vysoká vytrvalá bylina. Roste od nížin až do hor na pastvinách, chudých lukách, lesních paloucích, vřesovištích i v lesních lemech a světlých smíšených lesích. Daří se mu na čerstvě vlhkých, slabě kyselých humózních půdách. Roste od nížin až do hor na pastvinách, chudých lukách, lesních paloucích, vřesovištích i v lesních lemech a světlých smíšených lesích. Daří se mu na čerstvě vlhkých, slabě kyselých humózních půdách. Vstavač mužský znamenaný patří mezi druhy ohrožené (C3)
Květ
Vstavač vojenský Orchis militaris
Vstavač vojenský, už jak naznačuje název, je statná přímá rostlina. Je vysoká 20 - 40 cm, vytrvalá. Jeho lodyha je pod květenstvím lehce hranatá, listy jsou nahloučené v její dolní polovině a jsou spíše světle zelené, vejčité až obvejčité. Květenství má zprvu tvar přísného kužele, pak se trochu rozvolní do širšího válce. Jednotlivé květy vyrůstají v paždí krátkých, blanitých listenů. Snad i tvar přispěl k jeho jménu. Při bližší prohlídce květy připomínají široce rozkročené vojáčky s mohutnou přilbou. Přilba, která je tvořena pěti korunními lístky, je špičatá, vně světle růžová až fialová a uvnitř nachově žilkovaná. Tělo a končetiny vojáčka tvoří dolní pysk. Barva je růžová až tmavěji fialová s nachovými skvrnkami. Rozdělení dolního pysku pakpřipomíná horní a dolní končetiny. Ostruha květu je nenápadná, válcovitá.
Celá rostlina
Květ
Zapalice žluťuchovitá Isopyrum thalictroides
Vytrvalá, 15-25 cm vysoká bylina, čepel 2x trojčetná, květy jednotlivé, bílé. Tato jarní květina roste v listnatých humózních lesích, na úpatích lesních svahů, v křovinách, uzavřených údolích, roklích, vzácně na jiných místech. Vyžaduje vlhkou půdu a stín. Jedovatá rostlina. Vyskytuje jen na východní Moravě a ve východních Čechách. Zapalice žluťuchovitá je vzácnější rostlina, ubývá jejích populací a v krátké době lze očekávat její zařazení mezi ohrožené druhy
Celá rostlina
Záraza žlutá Orobanche lutea
Parazitická, nezelená, 30-65 cm vysoká, středně velká až mohutná bylina se žlutavou, špinavě červenou nebo narůžovělou lodyhou . Listy jsou kopinaté až úzce kopinaté. Květenství je dlouze válcovité, většinou řídké, mnohokvěté s velkými květy. Koruna je trubkovitá, žlutá s hnědočerveným nádechem, s nafilovělými žilkami. Hřbetní linie koruny je kruhovitě u báze zakřivená, ve střední části rovná až mírně dovnitř vmáčnutá, k ústí koruny skloněná. Horní pysk kýlnatý, vykrojený až dvoulaločný. Dolní pysk je 3laločný se stejně dlouhými laloky. Blizna je žlutá. Plodem je tobolka. Kvete v červnu.
Celá rostlina
| Řád: Hluchavkotvaré (Lamiales ) |
Čeleď: Hluchavkovité (Lamiaceae) |
Rod: Zběhovec (Ajuga) |
Zběhovec plazivý Ajuga reptans
Vytrvalá, až 30 cm vysoká bylina s nadzemními plazivými výhony. Lodyha nevětvená, přímá nebo vystoupavá, 4hranná, v horní polovině na dvou protilehlých plochách chlupatá. Listy přízemní růžice dlouze řapíkaté, úzce obvejčité, téměř celokrajné, lodyžní listy nejčastěji 2 páry, krátce řapíkaté, vejčité. Lichopřesleny 6 až 10květé, dole oddálené, v horní části nahloučené, tvoří vrcholový klas, listeny vejčité, celokrajné, v horní části kratší než květy, často nafialovělé. Koruna modrá až modrofialová, zřídka bílá nebo růžová, horní pysk zakrnělý, dolní 3laločný, tyčinky vyčnívají z koruny. Kvete v IV až VII.
Celá rostlina
Zdravínek jarní Odontites vernus
Jednoletá, poloparazitická, 10 až 50 cm vysoká bylina. Listy kopinaté, tupě zubaté. Květy uspořádány v mnohokvětém jednostranném hroznu, listeny směřují na opačnou stranu než květy. Koruna dvoupyská, chlupatá, špinavě červená, horní pysk přilbovitý, dolní pysk 3cípý. Kvete v VI až IX.
Zemědým lékařský Fumaria officinalis
Jednoletá, 10 až 50 cm vysoká bylina. Lodyha přímá, vystoupavá nebo popínavá, větvená. Listy řapíkaté, 2x zpeřené, lístky dlanitě a zpeřeně dělené. Květy uspořádány v 10 až 40květém hroznu, delší než jejich stopky, 5 až 9 mm dlouhé, kališní lístky vejčitě kopinaté, nejvýš stejně široké jako koruna, která je růžově červená, někdy bělavě růžová, na vrcholu tmavě purpurová. Kvete v V až IX.
Celá rostlina
Zeměžluč lékařská Centaurium erythraea
Dvouletá, zřídka jednoletá, 10 až 60 cm vysoká bylina. Lodyha přímá, 4hranná až křídlatá, od poloviny větvená. Listy v přízemní růžici často za květu již zaschlé, obkopinaté až obvejčité, 3 až 5žilné, lodyžní listy přisedlé, kopinaté, celokrajné až jemně vroubkované, 3 až 5žilné. Květenství vrcholové, květy 5četné, zřídka 4četné, přisedlé až krátce stopkaté, růžové, vzácně bílé. Plodem je tobolka. Kvete v VI až IX.
| Řád: Miříkotvaré (Apiales) |
Čeleď: Miříkovité (Apiaceae ) |
Rod: Žindava (Sanicula) |
Žindava evropská Sanicula europaea L.
Vyhledává smíšené lesy, zejména jedliny, květnaté bučiny, dubohabřiny a také lužní lesy. Stínomilný druh, preferující vlhké, slabě kyselé až neutrální půdy. Kvete od května do července.
Celá rostlina
Květ
