Přihlásit  

Herbář GJP

Zobrazit Herbář podle abecedy, přehled řádů, čeledí, rodů či ekosystému nebo najít druh:

Herbář druhů

Celkem: 436 – Zobrazuji stranu 43 z 44

Vstavač kukačka Orchis morio L.

Ekosystém: vlhké louky

Vyskytuje se na suchých výslunných trávnících, pastvinách a krovinatých stráních či starých ovocných sadech.

Vstavač kukačka se vlastně nepatří do rodu vstavač, ale do rodu Anacamptis (rudohlávek). Je tomu tak proto, že v posledních letech s rozvojem molekulárních metod analýzy genetického materiálu rostlin dochází k nové klasifikaci rostlin. Zjednodušeně řečeno vstavač kukačka je mnohem více genově příbuzný s rudohlávkem jehlancovitým než s ostatními vstavači. Proto je možné jej správně nazývat Anacamptis morio. Prozatím se však v literatuře stále udržuje název Orchis morio.

Vstavač kukačka je silně ohroženým druhem (C2) a stejná ochrana je jí udělena i ze zákona (§2).

Kdysi patřil vsatavač kukačka k nejhojnějším našim vstavačům, které zdobily louky a pastviny svými drobnými květy. Naneštěstí pro tuto krásnou orchidej se změnou obdělávání pozemků a intenzifikací hnojení docílilo toho, že jej dnes nalezneme zřídka a někde zcela vymizel.

Celá rostlina

Vstavač mužský Orchis mascula L.

Ekosystém:

Vstavač mužský je 15 – 60cm vysoká vytrvalá bylina. Roste od nížin až do hor na pastvinách, chudých lukách, lesních paloucích, vřesovištích i v lesních lemech a světlých smíšených lesích. Daří se mu na čerstvě vlhkých, slabě kyselých humózních půdách. Roste od nížin až do hor na pastvinách, chudých lukách, lesních paloucích, vřesovištích i v lesních lemech a světlých smíšených lesích. Daří se mu na čerstvě vlhkých, slabě kyselých humózních půdách. Vstavač mužský znamenaný patří mezi druhy ohrožené (C3)

Květ

Vstavač vojenský Orchis militaris

Ekosystém: vlhké louky
Vstavač vojenský, už jak naznačuje název, je statná přímá rostlina. Je vysoká 20 - 40 cm, vytrvalá. Jeho lodyha je pod květenstvím lehce hranatá, listy jsou nahloučené v její dolní polovině a jsou spíše světle zelené, vejčité až obvejčité. Květenství má zprvu tvar přísného kužele, pak se trochu rozvolní do širšího válce. Jednotlivé květy vyrůstají v paždí krátkých, blanitých listenů. Snad i tvar přispěl k jeho jménu. Při bližší prohlídce květy připomínají široce rozkročené vojáčky s mohutnou přilbou. Přilba, která je tvořena pěti korunními lístky, je špičatá, vně světle růžová až fialová a uvnitř nachově žilkovaná. Tělo a končetiny vojáčka tvoří dolní pysk. Barva je růžová až tmavěji fialová s nachovými skvrnkami. Rozdělení dolního pysku pak galpřipomíná horní a dolní končetiny. Ostruha květu je nenápadná, válcovitá.

Celá rostlina

Květ

Zapalice žluťuchovitá Isopyrum thalictroides

Ekosystém:

Vytrvalá, 15-25 cm vysoká bylina, čepel 2x trojčetná, květy jednotlivé, bílé. Tato jarní květina roste v listnatých humózních lesích, na úpatích lesních svahů, v křovinách, uzavřených údolích, roklích, vzácně na jiných místech. Vyžaduje vlhkou půdu a stín. Jedovatá rostlina. Vyskytuje jen na východní Moravě a ve východních Čechách. Zapalice žluťuchovitá je vzácnější rostlina, ubývá jejích populací a v krátké době lze očekávat její zařazení mezi ohrožené druhy

Celá rostlina

Záraza žlutá Orobanche lutea

Ekosystém: suché louky

Parazitická, nezelená, 30-65 cm vysoká, středně velká až mohutná bylina se žlutavou, špinavě červenou nebo narůžovělou lodyhou . Listy jsou kopinaté až úzce kopinaté. Květenství je dlouze válcovité, většinou řídké, mnohokvěté s velkými květy. Koruna je trubkovitá, žlutá s hnědočerveným nádechem, s nafilovělými žilkami. Hřbetní linie koruny je kruhovitě u báze zakřivená, ve střední části rovná až mírně dovnitř vmáčnutá, k ústí koruny skloněná. Horní pysk kýlnatý, vykrojený až dvoulaločný. Dolní pysk je 3laločný se stejně dlouhými laloky. Blizna je žlutá. Plodem je tobolka. Kvete v červnu.

Celá rostlina

Zběhovec plazivý Ajuga reptans

Ekosystém:

Vytrvalá, až 30 cm vysoká bylina s nadzemními plazivými výhony. Lodyha nevětvená, přímá nebo vystoupavá, 4hranná, v horní polovině na dvou protilehlých plochách chlupatá. Listy přízemní růžice dlouze řapíkaté, úzce obvejčité, téměř celokrajné, lodyžní listy nejčastěji 2 páry, krátce řapíkaté, vejčité. Lichopřesleny 6 až 10květé, dole oddálené, v horní části nahloučené, tvoří vrcholový klas, listeny vejčité, celokrajné, v horní části kratší než květy, často nafialovělé. Koruna modrá až modrofialová, zřídka bílá nebo růžová, horní pysk zakrnělý, dolní 3laločný, tyčinky vyčnívají z koruny. Kvete v IV až VII.

Celá rostlina

Zdravínek jarní Odontites vernus

Ekosystém:

Jednoletá, poloparazitická, 10 až 50 cm vysoká bylina. Listy kopinaté, tupě zubaté. Květy uspořádány v mnohokvětém jednostranném hroznu, listeny směřují na opačnou stranu než květy. Koruna dvoupyská, chlupatá, špinavě červená, horní pysk přilbovitý, dolní pysk 3cípý. Kvete v VI až IX.

Zemědým lékařský Fumaria officinalis

Ekosystém:

Jednoletá, 10 až 50 cm vysoká bylina. Lodyha přímá, vystoupavá nebo popínavá, větvená. Listy řapíkaté, 2x zpeřené, lístky dlanitě a zpeřeně dělené. Květy uspořádány v 10 až 40květém hroznu, delší než jejich stopky, 5 až 9 mm dlouhé, kališní lístky vejčitě kopinaté, nejvýš stejně široké jako koruna, která je růžově červená, někdy bělavě růžová, na vrcholu tmavě purpurová. Kvete v V až IX.

Celá rostlina

Zeměžluč lékařská Centaurium erythraea

Ekosystém:

Dvouletá, zřídka jednoletá, 10 až 60 cm vysoká bylina. Lodyha přímá, 4hranná až křídlatá, od poloviny větvená. Listy v přízemní růžici často za květu již zaschlé, obkopinaté až obvejčité, 3 až 5žilné, lodyžní listy přisedlé, kopinaté, celokrajné až jemně vroubkované, 3 až 5žilné. Květenství vrcholové, květy 5četné, zřídka 4četné, přisedlé až krátce stopkaté, růžové, vzácně bílé. Plodem je tobolka. Kvete v VI až IX.

Žindava evropská Sanicula europaea L.

Ekosystém: lesní druhy

Vyhledává smíšené lesy, zejména jedliny, květnaté bučiny, dubohabřiny a také lužní lesy. Stínomilný druh, preferující vlhké, slabě kyselé až neutrální půdy. Kvete od května do července.

Celá rostlina

Květ