Herbář druhů
| Řád: Liliotvaré (Liliales) |
Čeleď: Kýchavicovité (Melanthiaceae) |
Rod: Vraní oko (Paris) |
Vraní oko čtyřlisté Paris quadrifolia L.
Vraní oko čtyřlisté je vytrvalá jedovatá bylina z čeledi kýchavicovité. Jde o až 40 cm vysokou bylinu s plazivým oddenkem a vzpřímenou nevětvenou lodyhou. Listy jsou široké, elipsovitě kopinaté, lysé, se síťovitou žilnatinou, většinou v jediném čtyřčetném přeslenu. Kvete v dubnu, květnu či červnu. Květy jsou zpravidla čtyřčetné a rostou jednotlivě na dlouhých stopkách. Plodem je jedovatá, kulatá černá bobule. Roste ve vlhčích listnatých a smíšených lesích.
List
| Řád: Bobotvaré (Fabales) |
Čeleď: Bobovité (Fabaceae ) |
Rod: Vratič (Tanacetum) |
Vratič obecný Tanacetum vulgare
Vytrvalá, až 120 cm vysoká bylina. Lodyha přímá, rovná, v horní části větvená. Listy přisedlé, dvakrát peřenodílné, po rozedmutí aromaticky vonící, lístky podlouhlé, pilovité. Květy uspořádány v chocholičnatých latách, jen trubkovité květy, na okraji květy samičí, uvnitř květy oboupohlavní, úbory zlatožluté. Kvete v VII až X.
Vrba bílá Salix alba L.
Opadavý, dvoudomý, až 30 m vysoký strom, obvykle pouze s 1 kmenem o průměru až 1 m. Borka nejprve hladká, později podélně brázditá, tmavě šedá. Listy střídavé, krátce řapíkaté, kopinaté, dlouze zašpičatělé, na bázi klínovité, na okraji pilovité, na svrchní straně tmavě zelené a lesklé, na spodní straně přitiskle stříbřitě chlupaté, sivě bílé. Květy jednopohlavné, uspořádány v úzce válcovitých, přímých až mírně ohnutých jehnědách, samčí květy se 2 v dolní polovině chlupatými tyčinkami, samičí s téměř přisedlým, lysým semeníkem, dvěma 2laločnými bliznami a 1 nektáriovou žlázkou. Kvete v IV až V, současně s rašením listů.
Vrba bílá se dožívá až 100 let a plodit začíná ve věku asi 8 až 10 let.
Celá rostlina
Vrba košíkářská Salix sect. Longifoliae (Andersson) Andersson
Opadavý, do 8 m vysoký keř s rovnými, vzhůru vztyčenými větvemi. Listy střídavé, čárkovitě kopinaté, celokrajné, na okraji podvinuté a vlnité, na svrchní straně tmavě zelené, na spodní straně hedvábitě chlupaté. Dvoudomé květy uspořádány v jehnědách, samičí květy s chlupatým semeníkem, čnělka je oproti semeníku mnohem delší, blizny a čnělky světle žluté, samčí květy se 2 tyčinkami se žlutými prašníky. Plodem je tobolka. Kvete v IV až V, před rašením listů
Celá rostlina
Vrbina hajní Lysimachia nemorum
Vytrvalá, živě až tmavěji zelená bylina s 10 - 30 cm dlouhou, chabou lodyhou. Listy vstřícné, křižmostojné, řapíkaté, s čepelí vejčitě kopinatou až široce vejčitou, celokrajnou. Květy vyrůstají jednotlivě na stopkách z úžlabí horních listů. Kalich s cípy úzce trojúhelníkovitými, koruna kolovitá, světle žlutá. Plody jsou kulovité tobolky.Roste ve vlhkých stinných lesích, na lesních prameništích a podél lesních potoků, na vlhkých pasekách a v křovinách. Ve vyšších polohách ji nalezneme i na lesních loukách a v lemech, nad hranicí lesa v klečových porostech a v karech. Vyhovují jí humusem bohaté, vlhké půdy.
Vrbina obecná Lysimachia vulgaris
Vytrvalá, 50 až 120 cm vysoká bylina. Lodyha přímá, mělce brázditá až zaobleně hranatá, obvykle větvená, žláznatě pýřitá. Listy v 3 až 4četných přeslenech nebo vstřícné, krátce řapíkaté až přisedlé, eliptické až kopinaté. Vrcholové květenství vyrůstá v paždí listů, kališní lístky s oranžově červeným okrajem, koruna světle zlatožlutá, v trubce někdy do červena naběhlá. Kvete v VI až VIII.
Vlhké louky, břehy, lužní lesy, mokřady, vlhké okraje lesů a křovin, lužní lesy, vlhké světliny, preferuje půdy těžší, neprovzdušněné, dobře snáší přehnojení dusíkem, nikoliv však převápnění, umístění světlé až polostinné, ve stínu sice roste, ale nekvete.
V ČR roztroušeně až hojně od nížin po podhorské oblasti, místy však vzácně nebo chybí. Celkově roste v mírném pásmu Eurasie od Španělska až po Japonsko, zavlečena do Severní Ameriky.
Vrbina penízková Lysimachia nummularia
Vytrvalá, zcela nebo téměř lysá, 10 až 45 cm dlouhá bylina. Lodyha plazivá, kořenující, nevětvená nebo jen málo. Listy vstřícné, křižmostojné, krátce řapíkaté, eliptické až okrouhlé (jako penízky, odtud název rostliny), celokrajné, s oranžově červenými nádržkami (tečkami) o průměru 0,1 až 0,5 mm. Květy jednotlivé vyrůstají v paždí listů, stopkaté, sytě žluté. Kvete v V až VII.
Vytrvalá, zcela nebo téměř lysá, 10 až 45 cm dlouhá bylina. Lodyha plazivá, kořenující, nevětvená nebo jen málo. Listy vstřícné, křižmostojné, krátce řapíkaté, eliptické až okrouhlé (jako penízky, odtud název rostliny), celokrajné, s oranžově červenými nádržkami (tečkami) o průměru 0,1 až 0,5 mm. Květy jednotlivé vyrůstají v paždí listů, stopkaté, sytě žluté. Kvete v V až VII.
Celá rostlina
Vrbina tečkovaná Lysimachia punctata
Vzpřímeně rostoucí rostlina se čtyřhrannými lodyhami. Vrbina kvete na v červnu a červenci, někdy až do srpna.Vyskytuje se od Rakouska až po Kavkaz Lidově bývá nazývána čerkáč. Bývá používána v ČR jako okrasná. Vrbina tečkovaná je zařazena mezi silně ohrožené druhy květeny ČR.
| Řád: Myrtotvaré (Myrtales) |
Čeleď: Pupalkovité (Onagraceae) |
Rod: Vrbovka (Epilobium ) |
Vrbovka chlupatá Epilobium hirsutum
Vytrvalá, 30 až 180 cm vysoká bylina. Lodyha přímá, tuhá, oblá, v horní části větvená, huňatě až plstnatě chlupatá. Listy z větší části vstřícné, přisedlé, poloobjímavé, podlouhlé až vejčitě kopinaté, chlupaté, zubaté. Květy velké až 2 cm, korunní lístky vykrojené, purpurové, blizna 4laločná. Kvete v IV až IX.
| Řád: Myrtotvaré (Myrtales) |
Čeleď: Pupalkovité (Onagraceae) |
Rod: Vrbovka (Epilobium ) |
Vrbovka úzkolistá Epilobium angustifolium L.
Vytrvalá, 50 až 230 cm vysoká bylina. Lodyha přímá, jen zřídka větvená, často červeně naběhlá. Listy střídavé, úzce kopinaté, na rubu se zřetelným žilkováním. Květní hrozen dlouhý, mnohokvětý, stopky mladých květů dolů sehnuté, květy růžově purpurové, zřídka bledě růžové až bílé, tyčinky dolů sehnuté, všechny stejně dlouhé. Kvete v VI až IX.
Celá rostlina
Květ
