Herbář GJP

Violka lesní Viola reichenbachiana Boreau

Vytrvalá 5 - 15 cm vysoká bylina s krátkým oddenkem. Listy jsou srdčitě vejčité, vroubkované. Květy vyrůstají z úžlabí listů na dlouhých stopkách. Plodem je trojpouzdrá tobolka.

Roste na čerstvých, minerálními látkami bohatších, humózních půdách v lesích, na mýtinách, v křovinách, také je často vysazována na zahradách a hřbitovech, kde rovněž zplaňuje. Rozšiřuje se jednak semeny, ale také oddenky.

Semena mají vyvinuty masité přívěsky, tzv. masíčka, jimiž se živí mravenci a přispívají tak k rozšiřování druhu.

Lidové jméno, které je zároveň slovenským vědeckým jménem, je všeobecně používáno - fialka.

Není ohrožena

Květ

Violka rolní Viola arvensis

Jednoletá až dvouletá bylina s tenkým, světlým kořenem a poloplazivou nebo vystoupavou lodyhou, která je dlouhá 10-20 cm. Větvená lodyha je lysá nebo jen málo chlupatá, nese vejčitě eliptičné listy s řapíky dlouhými 1-3 cm. Konečný úkrojek palistů má vejčitě kopinatý tvar, je vroubkovaný. Velikost květů je 10-15 mm, vyrůstají na úžlabních stopkách, které jsou 2-3x delší než listy. Na stopkách vyrůstají dva vstřícné listence. Korunní plátky jsou kratší nebo stejně dlouhé jako kalich, mají světle žlutou barvu. Horní plátek může mít stejnou fialovou barvu jako ostruha. Kališní lístky mají kopinatý tvar, jsou špičaté, s okrouhlým přívěskem. Spodní tři korunní plátky mají tmavou kresbu a žlutou skvrnu. Květy jsou oboupohlavné a souměrné. Kalich i koruna jsou pětičetné. Tyčinek je pět, spojují se krátkými nitkami, prašníky jsou zhruba 5x delší než nitky. Svrchní semeník srůstá ze tří plodolistů, jeho čnělka je prohnutá, nese hlavatou bliznu. Plody jsou lysé, vejčité, třípouzdré tobolky, které obsahují semena s přívěsky. Rostlina kvete od dubna do října.

Celá rostlina

Violka vonná Viola odorata

Violka vonná je víceletá rostlina, přezimující. Je vysoká 10 -20cm. Květy violky jsou pětičetné, tmavě fialové nebo bílé s ostruhou. Mají nasládlou vůni. Listy jsou oválné až srdčité, vroubkované s dlouhými řapíky. Stonek je velice krátký s plazivými podzemními i nadzemními kořenujícími výhonky. Plody jsou třípouzdré tobolky, které obsahují bezpočet drobných oválných semen, která se sevřením chlopní vymršťují. Rozšiřují se prostřednictvím mravenců.Violka je lehce ochmýřená, kvete od března do května a tvoří rozlehlé kolonie.

Celá rostlina

Vítod chocholatý Polygala comosa Schkuhr

Vytrvalé byliny s vřetenovitým, přímým, hustě větveným hlavním kořenem. Lodyhy obvykle četné, většinou nevětvené, přímé nebo vystoupavé, 10-35 cm vysoké, na bázi mírně dřevnatějící, roztroušeně chlupaté až olysalé. Dolní listy obvejčité až eliptické, kratší než střední a horní. Ty jsou šikmo až nahoru směřující, četné, čárkovité až čárkovitě kopinaté, 10–25 mm dlouhé a 2–4 mm široké. Hrozen mnohokvětý, dlouhý, i za plodu hustý, na vrcholu kuželovitě nahloučený s listeny přesahujícími poupata. Listeny čárkovité, zašpičatělé, do 5 mm dlouhé, obvykle více než dvakrát delší než květní stopka. Květy světle červené, velice zřídka bílé nebo modrofialové. Kališní lístky čárkovitě kopinaté, křídla obvejčitá až široce eliptická, na vrcholu zaokrouhlená. Koruna (4,0–)4,5–7,5 mm dlouhá, asi do poloviny srostlá, čnělka stejně dlouhá jako semeník. Tobolky v obrysu obsrdčité na bázi klínovitě zúžené, s nazelenalým lemem, stejně široké nebo o málo širší než křídla. Semena elipsoidní, masíčka s nestejně dlouhými laloky. Kvete od května do července.

Celá rostlina

Vítod větší Polygala major

V České republice roste jen v teplejších územích jižní Moravy, zasahuje i do lesních Bílých Karpat. V České republice roste jen v teplejších územích jižní Moravy, zasahuje i do lesních Bílých Karpat. Zpravidla na vysýchavých, živinami bohatých hlubších půdách. Z bohatě větveného kořene vyrůstají četné přímé až vystoupavé lodyhy, vysoké 12–45 cm,květenství je hustý hrozen s 15 až 45 květyKvěty jsou růžové, vzácně bílé nebo modré. Vítod větší je zařazen mezi ohrožené druhy naší květeny (C3).

Celá rostlina